1Setkání v kuchyni
Kapitola II – Spolubydlící mého přítele
Harry Potter věděl, že Blaise Zabini chodí do stejného ročníku Bradavic jako on, ale protože oba navštěvovali jinou kolej a Zabini byl spíše ten klidný typ, co mizí v pozadí, a na Pottera se problémy a pozornost prakticky lepily, nepřišli ti dva během povinné školní docházky do styku.
Zabini pak odešel kamsi studovat práva či obchod či co a Potter, nepřekvapivě, šel ve stopách otce a policejní kariéry.
Potkali se až za dlouho po škole a to během víkendu. A tak nějak spolu strávili noc. A po oné noci se rozhodli, že by spolu mohli začít randit, protože proč ne?
Harry věděl, že má Blaise za spolubydlícího Theodora Notta, dalšího ze zmijozelských studentů, který nijak moc nevyčuhoval z řady. Blaise o Nottovi občas mluvil, ale to bylo spíše machrování, jak je jeho spolubydlící v klidu, zatímco Harry a Ron a Seamus mají pořád nějaký problém. Hlavně ze Seamusem. Nebo mají panické ataky, protože se paní Weaselyová rozhodne přijít na návštěvu. Ale o moc víc Blaise o Nottovi nemluví a Harry se neptal, protože Theo a Blaise mají systém. Harry a jeho spolubydlící taky mají systém a stejně Harry viděl nahatého Seamuse a Deana mnohem častěji, než je mu milé.
Ale Blaiseho a Theův systém funguje, takže když je Harry se svým přítelem u něj v bytě, nemusí si dělat starosti ohledně věcí jako být potichu a nerušit sousedy. Nebo věcí jako spolubydlící, co vrazí do ložnice, aby se zeptal, kam si dal svoje vlastní oblečení.
- - o - -
Harry si je jistý, že je jeho přítel bůh sexu nebo něco takového, protože jak jinak by uměl dělat takovédle věci? Jestli je jeho máma z poloviny tak dobrá, není divu, že měla čtyři manželi a má přezdívku černá vdova. Ne, moment, teď nechce myslet na Blaiseho mámu. Teď si chce užívat post-orgasmické tulení v posteli. Není si jistý, jestli se ještě někdy v životě dokáže pohnout. Nebo jestli bude chtít.
„Nad čím se usmíváš?" zeptá se Blaise tiše.
„Řekl bych, že nad tím, co jsi mi právě udělal, ale tvoje ego je už tak dost velké," podaří se Harrymu odpovědět. Ovšem aby byla jeho slova brána vážně, musel by znít aspoň o trochu míň – uspokojeně.
„Seš si tak jistý, že by mi narostlo ego o něco víc?" broukne mu Blaise do ucha a jeho ruka zabloudí na Potterových zádech tak nízko, že už to záda nejsou. „Třeba by mi narostlo něco jiného."
„Blaise!" napůl útrpně zasténá, napůl se rozesměje Harry. „To bylo fakt trapný."
„Má slova že jsou trapná?" zatváří se Blaise na oko zhrozeně, než pokračuje. „Možná by tedy měly promluvit mé mužné činy."
„Ne! Ne, žádné činy. Nebo si nebudu moct ani sednout," brání se Harry okamžitě.
„Pamatuješ si, jak jsme onehdy zkoušeli víkendový maraton a tys pak měl v pondělí testy vytrvalosti?"
„Právě že pamatuju," ucedí Harry velice – nepobaveně. „Žádný maraton ani sextatlon ani nic. A teď taky nic," prakticky rozkáže.
„Co? Žádné druhé kolo? Máme ještě tak dvě hodiny času, než se Theo vrátí domů," láká Blaise.
„V tom případě já mám dost času se jít napít," prohlásí Harry, než se začne škrábat z postele.
Blaise ho nechá. Nutit svého partnera k něčemu, co on nechce, je blbost a nechuťárna. A navíc má překrásný výhled.
„Nemusíš se oblíkat. Nikdo tu není," prohlásí Blaise, když Harry začne zkoumat podlahu.
„Nebudu chodit nahý v cizím bytě. Ani v tom svém," hrozí se Harry nad tou představou, než ze židle sebere Blaiseho košili a obleče si ji. Tohle bude stačit, Blaise je stejně hora, co předstírá, že je člověk, a jeho košile mu končí málem u kolen.
„Sluší ti," prohodí jen Blaise.
Potter mu na to odpoví vypláznutým jazykem, než vyrazí směr kuchyně. Uvažuje nad tím, jestli má něco přinést i Blaisemu. Buď něco k pití nebo možná malou svačinu? Na to, že tohle není jeho byt, tak se v kuchyni vyzná až podezřele dobře- V tu chvíli mu pohled padne na něco, co rozhodně vidět nechtěl.
V kuchyni je Theodor Nott a rozhodně se netváří překvapeně.
Ne. Nott má ve tváři ledový výraz. Takový, co Harry posledně viděl na instruktorovi, než je všechny poslal na smrt. Teda trénovat. A aby toho nebylo málo, drží Nott v jedné ruce cibuli, což je relativně normální, a v druhé nůž, což vypadá děsivě.
Proboha, jak dlouho tu Nott je? Podle toho výrazu hodně dlouho. Pane bože, on je slyšel!
Harryho obličej velice rychle získal kompletně rudou barvu.
Nott je slyšel a teď tu Harry stojí jen v Blaiseho košili a Nott se ho snaží zabít pohledem! Co má sakra dělat?! Má zavolat Blaiseho? Má křičet o pomoc? Má dělat jako by nic? Má pozdravit?! Co?!
Než se úplně rudý Potter rozhodne, co dělat, Nott pohne rukou. Naštěstí ne tou s nožem.
Aniž by byť jen na moment přerušil oční kontakt, zakousne se Nott do cibule, jako by to bylo jablko a začne ji jíst. Jeho ledový výraz se ani na zlomek vteřiny nezměnil.
Harry se rozhodl, že vlastně takovou žízeň nemá, otočil se na patě, a co nejrychleji to jde, aniž by běžel, zmizí zpátky v ložnici.
„Věděl jsi, že je Nott doma?" zeptá se slabým hlasem, sotva za sebou zavře dveře. „Jí cibuli a má nůž."
Odpovědí mu je jen nechápavý výraz.
